Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nizozemsko 2013

2. 9. 2013

Makkum, Workum, Hindelopen, Stavanger, Alsmer. Že vám tyto městečka nic moc neříkají? A co třeba Den Haag, Roterdam a Amsterdam… Už víte? Ano, je to opravdu Holandsko. Tedy správný název je Nizozemské království  nebo-li  Nizozemsko. Název Nizozemsko (Nederland) je odvozen od slov neder = nízká a land = země.  Celé Nizozemsko leží pod hladinou Severního moře a je nutné 24 hodin denně odčerpávat přebytečnou vodu a vracet ji zpět do moře, jinak by během pár minut byla velká část země pod vodou. Hlavním městem je Amsterdam, přičemž Haag je sídlem nizozemské vlády, parlamentu a královny.

Na naši cestu vyrážíme 20. 7. a chceme v následujících 10 dnech z Nizozemska vidět co nejvíce. Názory na tento stát se různí. Někomu připadá rovinatá země nudná, někoho láká hlavní město se spoustou Coffe shopů  a  jiného zase krásná příroda. Chtěli jsme tedy na vlastní kůži zažít to, co znamená jezdit jen po rovině, na každém rohu vidět větrný mlýn, pasoucí se stáda ovcí, koz a krav.

 

Sobota:

Je sobota ráno a naše cesta se nese ve znamení dlouhého přesunu ve směru Brno,Praha, Plzeň, Nürnberg, Frankfurt a Kolín nad Rýnem. První nocleh je v kempu, na předměstí Kolína – v Hürthu. Ano, je to přesně to místo kde se natáčel seriál Kobra 11. Návštěva tohoto místa nás čeká zítra, dnes máme za sebou 900km a proto jdeme hned spát.

 

Neděle:

Ráno vstáváme kolem 8 hodiny a vyrážíme dál směr Nizozemsko.  Po cestě zastavujeme u policejní služebny v Hürthu (pouze přes plot - byla neděle), kde bojovali proti zlu Semír a Tom a pokračujeme dál do města Vaals kde je nejvyšší bod celého Nizozemska – Vaalserberg 322,5 m.n.m. Je tu také místo, kde se potkávají hranice tří zemí – Belgie – Německa – Nizozemska. Toho hned využíváme a dáváme si belgické hranolky. Další zastávkou je Maastricht – nejstarší nizozemské město a hlavní město provincie Limburk. Tady měl být podle plánu nocleh, ale pokračujeme rovnou na sever a kempujeme až u města Heumen, kde vidíme náš první větrný mlýn. V kempu za 28 euro máme k dispozici i celkem velký bazén a proto neváháme a po celém dni stráveném na slunci jej hned využíváme. Večer si v místní restauraci dáme capucino a nějakou vodu. Čekáme na zaplacení  a když  po dlouhé době čekání naše číšnice odchází domů – odcházíme také a máme ušetřeno prvních 5 euro.

 

Pondělí:

Dnešní den je jiný, protože je pondělí a konečně nakoupíme i nějaké jídlo a zažijeme všední den v Holandsku na vlastní kůži. Odjíždíme z kempu v 8:30 a náš cíl je vesnička na severu země - Pieterburen, kde je lachtaní nemocnice a dobrovolníci z celého světa se tu starají o lachtany, kteří uvízli v rybářských sítích nebo jsou jinak nemocní. Po uzdravení jsou opět vypuštěni zpět do moře. V místí restauraci si podle holandského jídelníčku objednáváme pizzu se šunkou. Jaké je naše rozčarování, když nám přinesou palačinku se šunkou. No nic,  příště si musíme dát pozor na to, co si objednáme. Takže místo oběda, máme svačinku a pokračujeme dál po silnici N361 do města Dokkum. Projíždíme kolem Národního parku LAUWERSMEER, kde se s radostí vykoupeme v jednou přírodním koupališti. V Dokkum nás čeká příjemný kemp a hlavně prohlídka města včetně další dávky hranolek v pravé belgické fritérii. Byl zde i čůrající chlapeček z Bruselu, tak máme jako jedni z mála, fotky bez davu turistů.

 

Úterý:

V půl 9 vyrážíme do 10km vzdáleného města Hollwerd, odkud několikrát denně odjíždí trajekt na nejkrásnější ostrov Nizozemska – AMELAND. Necháváme auto na obrovském záchytném parkovišti přímo u mola ( platí se na 24 hodin 4,50 Euro), je tady neskutečný provoz, nikdy jsem si nemyslel, že tolik lidí bude chtít na ostrov! Samozřejmostí je dlouhá fronta na lístky - zpáteční pro 2 osoby 24 euro . Na obrovský trajekt, který má nosnost 1.200 osob a samozřejmě nějaká ta auta, se kupodivu vejdeme všichni, ale volné místo k sezení už není žádné. Zaujímáme strategické místo na horní palubě u zábradlí a následujících 45 minut pozorujeme jen moře a racky, kteří krouží dost blízko kolem hlav všech cestujících. Přistáváme na ostrově. Celý dav turistů se vyhrne z trajektu a rovnou k místní půjčovně kol ve městě Nes – jinak se na Amelandu ani nejezdí. Místní používají auta, ale turisté převážně kola. Naštěstí nestojíme v té obrovské koloně, ale dostaneme se dopředu a to jen díky tomu, že si čteme ceník půjčovného. Během pár minut už máme osedlané kolo, které vypadá jako u nás od našich prababiček (cena za dvě kola na celý den 12 euro). Díky absolutně rovné silnici nám absence přehazovačky vůbec nevadí a vyrážíme k 12km vzdálenému městu Hollum, kde na okraji ostrova  stojí symbol Amelandu -  59 metrů vysoký, osvětlený maják. Maják je otevřený a za poplatek 5 euro můžete vyjít po 236 schodech a prohlédnout si tak celý ostrov z výšky. Teď už jen opatrně dolů z příkrých schodů majáku a podél pobřeží nazpět. Nutná zastávka na pláži za městem Nes a v 16:30 vracíme kola a odjíždíme zpět na pevninu. Trajekt je při zpáteční cestě poloprázdný, takže si můžeme vybrat místo k sezení. Tvrdá železná sedátka nás stejně za chvílí omrzí a jdeme na prohlídku po obrovské lodi. Po příjezdu na pevninu zaplatíme parkování v automatu tak jako třeba v Olympii a jedeme do kempu. Cestou nakoupíme snídani na druhý den. Dnes jsme na ostrově najeli na kole asi 30 km.

 

Středa:

Dnešním dnem začínáme projíždět Holandsko od severu k jihu. Naši první zastávkou je městečko Makkum, kde je nejstarší hrnčířská manufaktura. Ve městě jsme už v 8 hodin, ale díky tomu, že Holanďané pořádně fungují až od 10, máme smůlu a pokračujeme dál. Jen o pár kilometrů dál je nejstarší fríské město Workum, které bylo založeno roku 970. Dalším městem je Hindelopen, kam se dostáváme podél pobřeží a jsou zde k vidění moc krásné dřevěné mosty, které jsou téměř na každém kroku. Vypadá to tu opravdu jako v pohádce. Některé mosty jsou betonové, protože jsou zvedací, ale i ty vypadají moc pěkně. Dnes již posledním a taky nejmenším fríským městem na naší cestě je Stavager. Toto městečko bývalo dřívějším sídlem králů. Ve Stavangeru je opravdu jen pár uliček a hlavě přístav, bez kterého nemůže žádné město fungovat. Máme jej celé projité za 15 minut. V místím bufáči si dáváme opět belgické hranolky a je zde i volná WI-FI tak posíláme pár fotek a e-mailů domů. Dnes jdeme spát celkem brzy. Bylo toho opravdu na dnešní den víc než dost.

 

Čtvrtek:

Po dnešním brzkém odjezdu z kempu, který jsme nestihli zaplatit ( nikdo si nepřišel a recepce byla zavřená ) se vydáváme do Lelystadu (leží asi 5 metrů pod hladinou moře), kde je přes moře vybudovaná silnice o délce 28km až do Enkhuizenu. Celé tato hráz je jednou z mnoha, které byly vybudovány na základě projektu  Zuiderzeewerken, který spočíval v přehrazení mořského zálivu a vytvoření umělého jezera. Celý projekt trval více než 80 let. Před koncem  hráze silnice mírně klesá pod úroveň moře a nad námi se objevuje lodní průplav. Jedná se o evropskou raritu. Kde jinde vidíte lodě, jak plují nad silnicí? Městem jen projíždíme, protože začíná pokapávat a dnes nás toho čeká ještě spousta tak rovnou  míříme do krásného přístavního městečka Medemblick. Odtud nás už celý zbytek pobytu provázel déšť a bouřky, takže po rychlé prohlídce města a přehodnocení celé trasy z důvodu počasí jedeme do rybářské vesničky Volendamu, kde nás už čeká sluníčko. Návštěvu tohoto místa opravdu doporučuji, je tu spousty nádherných domečků a rybářských stavení. Navštívili jsme tu mimo jiné i místního výrobce sýrů. Další dnešní zastávkou je přírodní skanzen ZAANSE SCHAN -  restaurovaná historická vesnice - skanzen obytných a hospodářských staveb a dokumentuje historii jedné z nejstarších průmyslových oblastí Evropy. Tento skanzen se nachází  poblíž města Zaanstad. Najdeme zde stavení ze 17. a 18. století, některé domy jsou stále obydleny  a  v těch ostatních můžeme spatřit ukázku výroby dřeváků dřeváky, výrobnu a muzeum sýrů, malá  muzea  nebo „vetešnictví“. Samozřejmostí jsou větrné mlýny, které stojí na břehu řeky Zaan a i ty nabízejí pohled, jak se dříve mlelo obilí, řezalo dřevo, nebo drolil kámen. V této vesničce se opravdu zastavil čas a nebýt obrovského davu turistů, předražených suvenýrů a parkování bylo by to tu jako v ráji. Asi po dvouhodinové prohlídce celého skanzenu míříme již dnes na poslední místo a tím je nejslavnější pláž v NL ve městě Zandvoort. Navigace nás vede přímo k moři a tak parkujeme na silnici, přímo u moře. Díky několika kilometrům dlouhé pláži patří Zandvoort k nejvyhledávanějším rekreačním cílům, zejména pro obyvatele Amsterdamu. Tohle už ale není Holandsko! Začínáme se seznamovat z klasickým bussines světem. Ta tam jsou městečka a vesničky z minulého století, od teď již začíná obyčejný svět, kolony aut a všudypřítomný spěch. Není se co divit, do Amsterdamu je to nějakých 30 kilometrů. Dnes i zítra přespíme v obrovském  kempu  na předměstí Amsterdamu - Amstelveen. Cena 42 euro na dvě noci.

 

Pátek:

Dnes nás čeká návštěva největší burzy řezaných květin na světě. Jedná se město Aalsmeer a firmu  FloraHolland, která má roční obrat přesahující 4 miliardy euro a zaměstnává téměř 5.000 lidí.  Na ploše 125 fotbalových hřišť, se odehrává veškeré dění a na vás čeká neskutečná podívaná!!  Je tu snad stovka lidí, kteří jezdí vozíčkem sem a tam a dopravují boxy s květinami do předem určeného sektoru. Působí to jako chaos, ale každý moc dobře ví, co má dělat. Další lidé tyto květiny rovnají a až jich mají asi 8 kontejnerů za sebou, odjíždějí s celým nákladem do dalšího sektoru. Za ty 2 hodiny, které jsme tu strávili, nejde pořádně pochopit celý systém, ale vše je automatické a lidé pouze květiny rozvážejí podle lístků upevněných na kontejneru. Vstupné do tohoto obrovského květinářství plného vůně je 8 euro/ osoba. Plni dojmů se vydáváme na celodenní výlet – do Amsterdamu. Parkujeme v obrovských podzemních garážích u olympijského stadionu a šalinou číslo 24 jedeme až na konečnou – stanice Central Station. Odsud se vydáváme po svých ve směru: náměstí Dam Square, které se nachází v samém centru historického města, kousek odtud je známá čtvrť Red Light – ulice červených luceren. Byli  jsme tu přes den, kdy místní pracovnice ještě dospávaly, ale i tak se tu našly takové, kterým práce přes čas nevadila  a nabízely své služby ve výlohách místních podniků. Procházíme uličky křížem, krážem a mijíme tak místa jako Waterlooplein, kde vidíme místní bleší trh, nebo v místí radnici slavný sloupec vody s ukázkou výšky hladiny moře,  Rembrandtplein – hlavní náměstí Amterdamu, Flower market – květinový trh , Rijks museum – místo kde je největší koncentrace muzeí v NL.  Přes místní central park, teda VONDEL park, který má rozlohu 47 ha míříme zpět k autu. Máme nachozeno asi 20 km a jsme rádi, že si po celém dni konečně odpočineme a můžeme tak vstřebat všechny zážitky.

 

Sobota:

Z jednoho velkoměsta jsme odjeli a míříme do druhého. Dnes je to slavný Den Haag – bývalé hlavní město a třetí největší město Holandska  je nyní  jen sídlem vlády, parlamentu a panovníka. Haag je významný z hlediska mezinárodní politiky, má v něm sídlo přes 150 mezinárodních organizací jako například Mezinárodní soudní dvůr nebo Mezinárodní trestní soud. Naše kroky vedly opět na pláž Scheveningen, kde najdeme nejluxusnější a nejdražší lázně v Holandsku. V Haagu můžeme obdivovat všechny zajímavosti, které NL skýtá a to díky známému městu Madurodam. V měřítku 1:25 je na ploše 18.000m2 vidět vše co Holandsko nabízí. Najdeme zde zmenšeniny letiště z pohyblivými letadly, burzu květin v Aalsmeru, větrné mlýny v Zaanse Schans a mnoho a mnoho dalšího. Pro návštěvu Madurodamu je nutné si vyhradit nejméně 6 hodin času. Vstup je zde 15 euro /osoba. Ve večerních hodinýách odjíždíme do Delftu, kde trávíme další dvě noci.

 

 

 

 

Neděle:

V noci nás vzbudí pořádná bouřka a proto si ráno přispíme a ze stanu lezeme až k 10 hodině. Není kam spěchat, protože v neděli se nikde nepracuje i obchody LIDL jsou zavřené. Snídáme zbytky z minulého dne a pomalu odjíždíme do nedaleké GOUDY, kde každý čtvrtek probíhají známé sýrové trhy. Město je téměř liduprázdné a tak máme alespoň možnost vidět celé město bez davů turistů. K obědu si dáváme opět belgické hranolky. Posedáváme na náměstí a vychutnáváme klidnou atmosféru. Odpoledne odjíždíme zpět do Delftu. Povečeříme zásoby z domova (suché těstoviny) a jdeme po dlouhé době dřív spát.

 

Pondělí:

 

Na rozhlednu Euromast v Rotterdamu jsem se těšil už od doby, kdy jsem ji viděl v měřítku 1:25 v Madurodamu. Dnes stojíme přímo pod ní. Jedná se o betonovou stavbu o průměru 9 m. Za účelem stability byla postavena na betonovém bloku o váze 1 900 000 kg, čímž bylo těžiště stavby přesunuto pod zem. Ve výšce 96 metrů je umístěna vyhlídková terasa a restaurace. Se svou původní výškou 101 metrů byla Euromast nejvyšší stavbou v Rotterdamu. V roce 1970 byla na vrchol přidána 85 metrů vysoká nástavba, čímž se opět stala nejvyšší stavbou města. O rozhledu z ní nemá smysl povídat, je vidět po celém městě. Vstup na věž vyjde na 9 euro. Rychlovýtahem vyjedete až nahoru a potom už se stačí jen kochat výhledem. V Rotterdamu jsme se více nezdržovali, protože velkých měst už máme opravdu hodně a směřujeme do provincie Zeeland, kde jsou krásné písčité pláže a taky je zde jedna z největších přehrad světa – Oosterscheldekering, která byla dokončena v roce 1987 byla jedním z největších vodních děl na světě. Na její stavbu byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 5,5 miliardy euro! Přímo uprostřed hráze je vybudované umělé město nesoucí název Neeltje Jans. Je to jakési návštěvnické centrum, kde se zájemci dozví o výstavbě obrovského vodního díla, v zábavním parku můžou shlédnout delfíní show, ochutnat čerstvé mušle a mnoho dalšího. Nás od záměru navštívit toto centrum odradil fakt plného parkoviště s cenovkou 6,50 euro a vstupné 18 euro /osoba. Postačila nám pouze fotka přehrady a fakt, že jsme ji mohli celou projet. Touto návštěvou končíme prohlídku Holandska a přes belgické Antverpy, se zastávkou opět na hranolky, míříme zpět do ČR. Po cestě zastavujeme na prohlídku státního hradu Karlštejn.

Celkový dojem z návštěvy Nizozemska je velmi dobrý. Jsme rád, že to bylo letos autem a ne na motorce jako každý rok. Nevím, jestli by absolutně rovné silnice s převýšením do 3 metrů byly pro motorku to pravé. Projet Nizozemsko jen po dálnici a kolem turistických atrakcí ve stylu Amsterdam, Haag, Zaanse schan, Kinderdijk na motorce, musí být nuda a to by byla velká škoda, protože Holandsko toho nabízí opravdu mnoho, ale musíte jen zajet jinam než jezdí ostatní.

 

Celkem jsme ujeli 3.500 km (z toho asi 1.500 se staženou střechou) s průměrnou spotřebou 6,5l /100km  

Celkové náklady na dovolenou byly o něco málo nižší, než je jeden průměrný měsíční plat českého občana.

Fotogalerie zde:  http://jirkaafazer.rajce.idnes.cz/2012_Nizozemsko/